Za starými kameny Efezu voní slavnostní pečeně
Efez na pobřeží dnešního Turecka byl jedním z velkých antických měst. Podle staré křesťanské tradice je spojen s apoštolem Janem. My zde pokračujeme ve vánoční cestě s bylinkovým jehněčím, medem a granátovým jablkem.
Vánoce po stopách apoštolů: Jan v Efezu a jehněčí s granátovým jablkem
V raném křesťanství měl Efez významné postavení. Staré církevní zprávy spojují s tímto městem apoštola Jana, i když přesné životopisné podrobnosti a datace nejsou jisté. Nechceme tedy předstírat, že známe jeho vánoční jídelníček. Inspiruje nás krajina východního Středomoří a tamní práce s bylinkami, citrusy a slavnostním masem.
Efez, město příběhů a obchodních cest
Mramorové ulice, antické divadlo a slavná Celsova knihovna připomínají, jak kosmopolitní byl Efez v římské době. Obchodníci a cestující propojovali pobřeží Malé Asie s dalšími přístavy. I proto je to vhodná zastávka při přemýšlení o šíření raně křesťanských komunit.
Janova přítomnost v Efezu se opírá o ranou církevní tradici, nikoli o detailní dochovaný cestopis. Právě tak budeme tento příběh vyprávět i návštěvníkům webu. Historická poctivost totiž neubírá atmosféře, ale naopak jí dává hloubku.
Jehněčí, bylinky a granátové jablko
Pomalu pečené jehněčí je pro slavnostní stůl krásná volba. Rozmarýn, tymián, citron a česnek pomáhají zvýraznit chuť masa, zatímco med nanesený na závěr vytvoří zlatou glazuru. Granátová semínka přinášejí svěží kontrast i nádhernou barvu.
Tato konkrétní kombinace je současným Majklovým receptem inspirovaným širším východostředomořským prostředím. Není to archeologicky doložený pokrm z Janovy doby. Díky tomu však můžeme pracovat se surovinami, které jsou dnes dostupné i v české kuchyni.
Co udělá z pečeně skutečně sváteční jídlo
Kýta potřebuje nejdřív pozvolné zakryté pečení, aby maso změklo a nevyschlo. Brambory je možné přidat později, aby se nerozpadly. Med patří na povrch teprve v závěru, kdy se krátce zapeče. Kdybychom jím maso potřeli hned, příliš by tmavnul a mohl zhořknout.
Po upečení necháme jehněčí odpočívat, šťávu odtučníme a granátové jablko nasypeme až při servírování. Když se pak pečeně položí na stůl uprostřed rodiny, má přesně ten slavnostní účinek, který od vánočního jídla očekáváme.
Od příběhu k vánočnímu stolu
Efez nám připomíná velké cesty starověku. Moderní sváteční jehněčí pak ukazuje, jak se mohou kulturní inspirace proměnit v jídlo pro dnešní český vánoční stůl.
